Drony vs. tradiční mytí budov

V rámci údržby budov ve výškách fungují drony už poměrně dlouhou dobu, a jelikož dostávám otázky ohledně jejich použití poměrně často, rozhodl jsem se vyvrátit některé nepravdy a porovnat metody čištění budov. Posledních 10 let jsem strávil údržbou budov po celém světě a myslím, že dokážu říct, kdy je technologie účinná a kdy zase není.

Předem bych chtěl říct, že dle mého názoru jsou drony úžasná technologie a co se týče čištění, mají své místo a využití. V ideálním světě by ale fungovalo, že klient má pravdivé informace a poté se sám rozhodne, jaká technologie mytí je ideální pro danou budovu.

Jsou drony kvalitnější alternativa k tradičnímu mytí budov?

Na velké většině webových prezentací firem, které nabízejí mytí budov dronem, se dočtete, že se jedná o násobně kvalitnější způsob mytí. Člověk nemusí být znalý v oboru, aby věděl, že toto tvrzení není pravdivé. V podání dronů se jedná o aplikaci chemie a následné spláchnutí demineralizovanou vodou

.

Ve zkratce: dron neprovádí žádné „zázračné“ čištění. Nedosáhne vyšší kvality , ale jen jiného způsobu aplikace. Co je ale zásadní a pravdivé, je fakt, že drony ve většině případů zlevňují údržbu budov.

V čem jsou drony dobré a v jakých případech je použít?

Tam, kde mytí fasády nevykonává tlak, ale chemie, jsou drony opravdu užitečné a levnější, jelikož mnohonásobně převyšují efektivitu a rychlost výškových pracovníků.

Typickým příkladem je organické znečištění zateplených staveb nebo průmyslových objektů, kde není možné vzhledem k materiálu použít vysokotlakou trysku a kvalitní chemie odvede veškerou práci. Jedná se tedy o jednoduchou aplikaci, která je stěžejní, a objekt je pak potřeba pouze opláchnout vodou.

Mytí dronem se samozřejmě dá použít i na jiné aplikace a může vést k uspokojivému výsledku, ale v tomto článku se chci hlavně zaměřit na to, kde a v jaké aplikaci jsou drony lepší či horší.

Kde naopak kvalitativně převyšuje klasická technika mytí?

Z podstaty věci je to tam, kde je potřeba vysoký vodní tlak a lidská síla/preciznost. I když drony mají poměrně dobrý tlak „na papíře“, v praxi to není žádná sláva – dron operuje 1,5–2,5 m od fasády, a tudíž reálný tlak je poměrně nízký. Během ručního wapkování může výškový pracovník na laně upravovat vzdálenost čištění až na několik centimetrů – a to je často rozdíl mezi čistým a špinavým povrchem. Navíc zkušený technik může variabilně upravovat tlak, aby nepoškodil fasádu – ubrat tam, kde je to potřeba, nebo naopak přidat.

Mytí skleněných výplní – to je kategorie sama o sobě. Ze zkušenosti vím, že okno k dokonalému efektu potřebuje rozmývák a stěrku, nebo demineralizovanou vodu v kombinaci s kartáčem. Bez dotyku to tady prostě nejde. Typické pražské okno obsahuje spoustu mastných nečistot, pavučin, ptačích exkrementů a dalších. K jeho umytí je často potřeba několikanásobné přemytí a vizuální kontrola.

Zhodnocení

Myslím, že každá technologie má své místo a upřímně mám z dronů radost. Je však nutné pravdivě informovat o tom, co daná technologie dokáže, a neprodávat nepravdy.

Nejčastěji probíhá mytí jednou či dvakrát ročně. Zkuste si zaparkovat auto na stejné místo v Praze na jeden rok a sami si řekněte, jestli by stačilo ho jen opláchnout tlakovou vodou a chemií (drony), nebo by bylo lepší ruční mytí. Jsou případy a klienti, kde chemie a tlaková voda stačí, ale kvalitnějšího výsledku pravděpodobně docílíte, pokud auto umyjete ručně.

Adam Řehák. A-ropes

Kontakty

Adam@a-ropes.cz

+420 776 476 654